Gotika

11. července 2007 v 12:24 |  Fashion history

Móda za Václava IV.


Jestliže antická móda dospěla k jakémusi rokoku v módě pozdního Říma, pak středověká móda opsala svůj vlastní kruh a dospěla k "rokoku gotickému". Podobně jako v Čechách na dvoře Václava IV., dospěla gotická móda svého kulminačního bodu na dvoře burgundských knížat.




Středověk byla epocha plná rozporů. Společnost v jejímž čele stáli feudálové a církev, byla značně diferencovaná, což se projevilo výrazně i v odíváni jednotlivých společenských vrstev. Módu určovala vysoká šlechta a ostantí ji kopírovali a přizpůsobovali svým praktickým potřebám. Hromadění obrovského bohatství a vytváření kulturních hodnot na jedné straně, bylo vykoupeno poddanstvím a kulturní zaostalostí na straně druhé. 12. a 13. století byla dobou křižáckých výprav do Palestiny. Účastníci výprav se seznámili s vyspělou arabskou vzdělaností a mnohému se naučili. Od té doby se v Evropě začaly pěstovat nové plodiny, jako je rýže, meruňky, melouny, citrony. Křižácké výpravi se zasloužily i o rozvoj evropské módy. Z Východu se k nám dostaly výrobky arabských řemeslníků, jemné mušelínové tkaniny, ozdobné předměty ze skla a slonoviny nebo z kůže. Vedle jemných vlněných, bavlněných i hedvábných tkanin se dovážely i první parfémy. To vše působí na vytváření nové gotické módy. Nový životní styl přinesl i novou etiku (formu společenského chování), která se stala trvalým dědictvím evropské vzdělanosti.

12. století povzneslo ženu na nebývalou společenskou úroveň. Rytířská doba uctívala krásu a spojovala ji s mravností. Rytíř slouží své opěvované dámě láskou a dvorností. (Težko se dočkat něčeho podobného od soudobých "samců") Kupříkladu si na důkaz oddanosti obléká oděv v její oblíbené barvě. Rozvíjí se symbolika barev (např. služebnictvo se přizpůsobuje barvám svých pánů, souhlasnou barvou se vyjadřuje přátelství). Ideálem mužské krásy se stává zjemnělý mladík. Záliba ve štíhlých protáhlých tvarech, která je tak patrná na gotické architektuře, ovlivńovala módní siluetu. Estetickým ideálem se stala štíhlá ženská postava prohnutá do mírného S. Oděv této záměrné stylizaci pomáhá. Byl již dokonale krejčovsky propracovaný a přizpůsoboval se postavě nositelů a nositelek. Také nové tkaniny, vesměs dovážené, dovolovaly složitou hru záhybů a barev. Měkce lnuly k tělu a lépe vyhovovali dobovému střihu.
Na rozvoji středověkého odívání mělo významný podíl zakládání cechů. Roku 1318 byl v Praze definitivně uznán první krejčovský cech, zhotovující na svou dobu velmi dokonalé oblečení. Šlechta si proto dávala zhotovovat oděv u významných krejčovských mistrů ve městech.

Cechovní zřízení rozdělilo městské obyvatelstvo do skupin, které se odlišovali typickým oděvem. S počátku gotiky nebyli rozdíly mezi ženským a mužským oděvem příliš patrné, avšak ve vrcholném a pozdním období se již jeden od druhého značně lišili.

Základní mužský oděv tvořila košilovitá suknice (její délka sahala na počátku gotické módy ke kolenům). Doplňovaly je úzké nohavice punčochového tvaru, sledující tvar mužského těla. Pánove později nosili dokonce podvazky (dříve než dámy). Dále se pak svrchním oděvem stává kabátec, spodní oděv byl jednoduchý, s dlouhými ůzkými rukávy. Důležité bylo zdůraznění naturalistických detailů, jako jsou vykující košile, spodky (a kdo ví co ještě!).
Základem ženského oděvu byl i nadále jednoduchý spodní oděv. Zahaloval celou postavu, splýval až na zem a měl úzké dlouhé rukávy. Svrchní oděv se časem stával daleko zdobnějším, tvořil jej řasnatý dlouhý plášť, později nahrazován půvabnou róbou. Obrysy byly stále nápadnější, vysoko umístěný pas zkracoval živůtek.
Všeobecně byla jasná obliba špičatých tvarů (viz. boty, které však značně znesnadňovaly chůzi, proto byly upevňovány pod koleny). Dobová nařízení omezovala délku špičky, která se stala ukazatelem sociálního postavení ve společnosti. Výstřelky středověké módy vyvolávaly rozhořčenou kritiku - právní předpisy měly potlačit zbytečný přepych a zárověň udržet stavovské rozdíly. Oděvní zákon ve 14. století vznikl právě proto, "že již nelze podle šatu zjistit stav a hodnost lidí, zda jsou princové, šlechtici, svobodní měšťané nebo řemeslníci, poněvadž se trpí, že se každý obléká podle své záliby".

Lidé, kteří stáli na okraji společnosti, museli nosit zvláštní oblek. Byli to např. kati, něvěstky a malomocní.

Co z toho plyne za ponaučení? "Nebuď stranou, staň se pannou"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama